Sobota 19.4.
A je tu sobota 19.4. na zahradě zůstávají naše poslední tři holčičky. Plavá Agnuška, znakatá
Arkádijka a černá Arianka.
Poslední společné chvíle si nadmíru užívaly. Taky večer spaly úplně sami v kotci, protože
maminka již tentokrát tam nebyla. Byly holčičky hodně statečné, protože v noci přišly
silné poryvy větru a plachta dělala pořádný rachot. Holky v pohodě spaly a já celou noc
přemýšlela jestli nemám jít za nimi. Nakonec větr ustal.
Jako první odchází Agnuška, je to naše plavanda, největší kousač. Na památku nás
všechny okousala. Tak jako všichni se ničeho nebojí, nejraději vyjíždí svoji mysečku
a jako první je po jídle. Dovede se pořádně prosadit, ale umí být i hodně miloučká a něžná.
Bude bydlet v Oseku u Přerova, zase kousek necelých 70 km. Její rodina ji často navštěvovala
a již se nemohla dočkat až odjedou společně domů.
Taky hned odpoledne jsme dostali zprávu, že až na zpívání v autě, přečkala cestu dobře.
Doma hned prozkoumala novou zahradu a ze všeho nejvíce ji zajímalo zakázané jezírko.
I doma co jsme se snažili zakazovat, to je stále lákalo.
Nakonec snědla svoji misku žrádla a spokojeně usnula. Moc děkujeme páníčkům za zprávy.
Druhá odjela Arkádijka, ta zatím jela nejdál do Maříže kde bude bydlet část roku a druhou
část ve Vídni. Taky její rodina přes velkou vzdálenost za ní přijela často, aby viděli, jak
roste a stále jsme byli v kontaktu. Arkádijka je takový náš skokan, jako první dokázala
přelést venkovní výběh a než odjela jsme ho museli dva krát zvednout.
I od jejich páníčků máme již zprávu. Cesta až na zpěv Arkádijky byla v pohodě.
Krásně se venčila na vodítku a doma zatím se drží u auta, které se jí zdá bezpečné. Ale již prozkoumává zahradu a okolí. Tak uvidíme jak přečkají holky první noc o samotě.
A doma ještě zůstává Arianka, která odjíždí zítra. Už byla společně s mámou na vycházce
a krásně šlapala po jejím boku. I na volno jí to moc pěkně šlo. Ale pomalu se blíží večer
a již zjišťuje, že tu není žádný bráška ani sestřička, ke kterému by se přitulila. Proto nezůstane
v kotečku, ale zkusíme přečkat noc doma, kde bude s maminkou. Musí si odpočinout, protože
zítra ji čeká dlouhá cesta do Zbraslavy u Prahy. Kde bude mít velké kamarádky, dvě
hovawartí slečny. Určitě si potom nebude stýskat.Ta bude bydlet u našich dlouholetých
kamarádů, takže určitě strávíme opět společné dovolené v Krkonoších.
Odpoledne přišla zpráva od páníčka Amoska. Jak je opravdu statečný. Cestu zvládnul
v pohodě a taky večer proběhl klidně. Nechtěl ani do žádného pelíšku, má jich připravených několik, ale raději spal u páníčkovi postele. Odpoledne prozkoumal opravdu velkou zahradu
a pomáhal zahradničit. Poslechne na přivolání. Taky poznal sousedovic pejska a po tolika
zážitcích odpočíval na terase.
Jsme opravdu moc rádi, že dostáváme samé krásné zprávy, jak se naši nebojsové adoptují
v novém prostředí. Doufáme, že snich vyrostou krásní reprezentanti své rasy a budou pohodoví
psi, kteří dělají svým páníčkům radost. Ale to již závisí na nových páníčcích.